Mraky.

By Adolf Heyduk

Jako černý zvon je nebe, všude mraky,

s ohnivými nebem jezdí bouře draky.

Žádná hvězda nekmitá se v nebes tůni,

hrom kdes v horách zabloudilý hněviv duní.

Blesk, zrak jeho vyděšený, zas a zase,

jak zrazené lásky výkřik zachvívá se.