Mraky.
By Adolf Heyduk
Jako černý zvon je nebe, všude mraky,
s ohnivými nebem jezdí bouře draky.
Žádná hvězda nekmitá se v nebes tůni,
hrom kdes v horách zabloudilý hněviv duní.
Blesk, zrak jeho vyděšený, zas a zase,
jak zrazené lásky výkřik zachvívá se.