MRAMOROVÝ PALÁC. (VIII.)

Oj vodo tichá, modrosivá,

Své bílé vlnky kolíbej,

A břehův místa žalostivá

Svým čerem v perlách zulíbej!

Šumáním sladkým, pohnutlivým

Mé duše rozchvěj toužení;

A pláčem svým tak hlubětklivým

K tichému vzbuď ji k nadšení!

A o rozkoši, strasti, bolu,

Ty, sivá vlnko, vypravuj,

Tož v nejmilejším šveholu

Jak pěje slavík jím žal svůj!

A když se luzná k zemi sklání

Po Lunou mřivou sladká noc:

Tu milostného vzpomínání

Svou písní vzkouzli tajnou moc!

Vypravuj milou, dumnou věstí,

Co chováš v dutých hlubinách;

Ať zpěvy tvoje zašelestí

Jak zefýrů van v květinách!