MRAVENEC A VČELIČKA.

Všimni si, ó synu milý,

mravenečka, včeličky,

jak se oba lopotili

od rána den celičký.

Na včeličku shlédni onu,

jak se tuží při práci,

mravenec ve stálém shonu

pachtí se a trmácí.

Od rána až ku večeru

bez oddechu, známá věc,

jako blázen dře se věru

malinký ten mravenec.

A hle, včelka, – shon to stálý,

jímžto z květu ssaje pel,

ani chvilky nezahálí,

ďas aby to vydržel!

Před oči ten příklad dej si

žití dobu celičkou:

děkuj nebi, sám že nejsi

mravenečkem, včeličkou.