MRTVÁ LÁSKA.

By Augustin Eugen Mužík

Zasil jsem já zlatou pšenku

do té naší kopaniny.

Zasil jsem já mladou lásku,

zaoral ji do hlubiny.

Chodil jsem se dívat na ně

pozdě večer, časně z rána.

Zlatá pšenka pěkně vzešla,

a má láska – zasypána.

Hluboko tam v černé zemi

moje láska mrtva leží.

Černé mraky nad ní táhnou,

mrazný vítr přes ni běží.