MRTVÝ BÁSNÍK

Pod zhasinadlem svíce na oltáři

Jak bílých bezů anemická běl.

A jinoch Leonardův, stín teď v tváři,

V onyxu zraků smutek uzavřel.

A básník, úl, jejž opustily včely,

Zaklinač nad magickým zrcadlem,

V misálu barev zázrak odumřelý,

Anemon něha zdušená zlým snem.

V mlčení síně hodin tikot zhaslý,

Jež v bázni Času k půlnoci se třásly:

Básníka opuštěné výročí.

Chtěl zajmout Prostor, Věčnost, propast její.

Ale kdes uvnitř, uvnitř nejtajněji

Skryl malý kout, kam nikdo nevkročí.