Mrzáci.

My hoši veselí a plní síly

jsme z domu jechali

a bílé šátky krásné oči skryly,

jež pro nás plakaly:

To naše nevěsty

tam stály u cesty.

Z nás statisíce leží v syré zemi,

ti už se nevrátí.

A doma pláčou. – Jeden mezi všemi

lze výkřik poznati:

To jejich nevěsty

tam stojí u cesty.

My vracíme se ještě živi sice,

leč bídní mrzáci.

A mnohé bílé uplakané líce

se od nás odvrací:

To naše nevěsty

tam stojí u cesty.