MŠE PAPEŽE JANA XII.

Opustil večer Lateran

a nevrátil se papež Jan,

ah, papež Jan!

Venku na Via Latina

bydlila pěkná Sabina,

ah, Sabina!

Žínka jak tmavé růže květ

a v každém oku čertů pět,

ah, čertů pět!

Opustil proto Lateran

k večeru svatý otec Jan,

ah, otec Jan!

Neb chtěl těm čertům sloužit mši

a v noci, jak se přísluší,

ah, přísluší!

A sloužil ji tam v posteli,

byl velmi při ní veselý,

ah, veselý!

A celý oltář zulíbal

a na polštáře hlavu dal,

ah, hlavu dal!

Na tabernakul ruce klad

a zotvíral je kolikrát,

ah, kolikrát!

Má raději mši takovou

než za dne onu Petrovou,

ah, Petrovou!

Byl usloužen tou službou už,

tu Sabinin se vrátil muž,

ah, vrátil muž!

A neznal v hlupotě své vší,

že svatý otec slouží mši,

ah, slouží mši!

I dal mu rány v týl i tvář,

až papež padl na oltář,

ah, na oltář!

A proto nemoh v Lateran

se více vrátit papež Jan,

ah, papež Jan!

A od těch dob je Sabina

vám učiněná nevina,

ah, nevina!

Tváře jí tenkrát zbělely,

z očí jí čerti zmizeli,

ah, zmizeli!

A duši svého ctitele

odnesli v peklo vesele,

ah, vesele!

Jen proto nemoh v Lateran

se vrátit svatý otec Jan,

ah, otec Jan!