MUČENÍK.

Kam vlečete mě? Krev vám stojí v očích

a pěna na rtech! Pliváte mi v líce

a hole vaše bijí hlavu moji –

Křesťanský lide! Vyznavači Krista!

A kněží jdou a dmýchají v zlost vaši,

a biskup kývá tamo s křesla svého

pochvalu hlavou zběsilosti vaší –

ó sluzi proradní vy jména Páně!

Nebesa vidím v slávě otevřená,

jak Štěpán kdysi, prvý svědek krve,

a Krista vidím na pravici Otce

a vidím, kterak andělům svým káže

plameny mečů schovat v schránu pochvy

a slitování s slepotou mít vaší –

sám ale rouchem halí sobě líce,

by andělé a svatí neviděli,

že bolest se mu řine proudem z očí!

Jen bijte, bijte! Nešetřte slin svojich,

On, Kristus, za každou tu ránu vaši

pohladí přelaskavě líce moje

a sliny vaše v záři slávy změní

a slova milá za hanu dá vaši –

jen plivejte a zuřte, klňte, bijte,

já neoněmím, pokud duch je v těle

a jazyk v ústech! Prolijte krev moji

a krev ta ještě křičeti vám bude,

co ústa moje hřměla v uši vaše:

Jste zatracenci, synové jste pekel,

vy Krista, který stoupil s láskou na svět,

jste uvěznili v sklepích duší svojich

a denně mrskáte Jej pýchou svojí

a vaše lakota Mu pouta ková

a vaše chlípnost do očí Mu plije,

obžerství vaše posmívá se Jemu

a tvrdost srdcí vašich kámen metá

do jasných skrání Spasitele mého,

bezcitnost vaše denně prodává Jej,

váš jazyk bodá kopím v prsa Jeho

a duše vaše každým hnutím svojím

hřebíky ostré v údy Jeho vráží –

vy zatracenci, děti Beliala!

A vy, kdož vedete to stádo divé,

pastýři špatní, vy, vy kněží jeho,

sádelní žráči, kterým odlesk pekel

už nyní svítí v lících vypasených

– jen hrozte mi, jen klňte, štvete, perte –

já smát se mohu! Říši pekel vidím

a plamen hladový, jenž po vás volá.

A ďáblů řada sedí tam a žehná

té vaší práci pro tu říši jejich!

A celé peklo bude vydlážděno

lebkami kněží, oči jejich budou

vyňaty z míst svých, aby svítily tam

jak lampy v utrpení odsouzenců,

nečisté ruce uťaty vám budou

a ďábel topič prohrabovat bude

plameny jimi pod rudými kotly –

jen bijte... bijte... Kámen... kámen druhý...

Ježíši Kriste, díky za tu milost...

že dáváš umřít mi... jak Štěpánovi...

v kamenů dešti... že mi ukazuješ...

Svou slávu... v kterou vejde... duše moje...

a peklo... které pozře vrahy Tvoje...

i vrahy moje... pane Jesu... Kriste...