MŮJ BŮH.

Nech kleknout mne tvých ňader ku oltáři

a z poháru tvých úst pít víno štěstí,

nech hostie tvých rukou k rtům mým vznésti.

Tvé oči jsou mi věčné lampy září.

Nech blouditi mne v kostele tvé krásy,

kadidla vůni dech tvůj v sobě chová...

Jak noc, jež hvězdná všechno skryje znova,

ty na mne spusť své tmavé, husté vlasy.

Tvé tělo, po němž v žhoucí touze kvílím,

jež prochvívá tvé duše velké božství,

se zdá mi chrámem mramorovým, bílým.

A jako fanatik svou hlavu slože

do klína tvého, divou láskou zšílím

pro tě, má touho, jediný můj bože!...