Můj rod

By Emanuel Lešehrad

Za zmatků války třicetileté

můj rod se přestěhoval ze vsi Lešetic,

z oblasti hornického koutu příbramského,

do jižních Čech, kde pak se usadil.

Tam věnoval se rolnickému stavu,

se sžíval s luhy, s lesy, s rybníky

i s drsnou pošumavskou končinou,

jež stala se mu štědrým domovem.

Tak zakořenil můj rod v Netolicích

a jedno pokolení za druhým

zde na jevišti polí robotilo,

by sklízelo s nich žně své námahy

a množilo se, kvetlo, prospívalo

ve volné přírodě a v styku se zemí,

s níž trpělo a s níž se radovalo.

Z tohoto kmene vyrostl můj otec.

I když se musil přizpůsobit městu,

v něm skrytě vřela volnost venkova

a svéráz kraje, v němž se narodil;

byl odvážný jak horská bystřina,

však srdce vroucného a citlivého

pro český lid a jeho budoucnost.

Já po otci jsem zdědil onen kraj,

mne přivolává mocí nábožnou,

neb v jeho polích, lesích, rybnících

se zrcadlí jak v říční hladině

má jará léta, moje rané sny,

a z cizích tváří, jež tam potkávám,

snad na mne hledí moji příbuzní,

ba zdá se, že i v chleba krajíci,

jenž uhněten byl z žita jižních Čech,

je posvátný vzkaz dávných předků mých.