Můj život – hřbitov, kde nezkvete strom,

Můj život – hřbitov, kde nezkvete strom,

kde slzy neskropí zem ani kříž,

sny věčným spánkem spí v úhoru tom,

kde smrt bez vzkříšení našla jim skrýš.

Od hrobu ku hrobu bloudí můj zrak,

nápisy vybledlé netečně zří...

Plaše jen před jedním sklopí se pak,

leč slzou přece se nezastříbří.

Ani krok nevázne u těžkých hrud,

jen hořkým úsměvem rety se dmou,

maně když šeptnou: „Zem lehká ti buď,

mladé mé nadšení, ubité mnou!“