Můj zlatý věk.

Když jsem v loktech milých máti laskavé

Ještě spával,

Pomona když šatila sad lákavě,

V něm si hrával:

Tenkráte jsem šťastně žil;

O, to věk můj zlatý byl.

Když mi žádný kroky mé a jednání

Nepočítal,

Když na koni z dřeva jsem u výskání

V poli lítal:

Tenkráte jsem šťastně žil;

O, to věk můj zlatý byl.

Když jsem Fanky rusé vlasy, růžnou tvář

Vychvaloval,

A na ni ve škole přes svůj slabykář

Pokukoval:

Tenkráte jsem šťastně žil;

O, to věk můj zlatý byl.

Přeběda mně, že teď každé vzdechnutí

V ňadrech dusím,

A že patře bolně v nebes klenutí

Říci musím:

Tenkrát jen jsem šťastně žil;

Ach, to věk můj zlatý byl.