MUSE.

Ty, na mžik jen tvář svoji božskou

kdys mdlému poutníku zjevíš,

by pohrdl skepse své zhýčkanou stvůrou

a na chvíli třeba jen poznal co nebe.

On byť i jen parasit velkosti malý,

však milostí jednoho pohledu Tvého

hned zasvěcencem krásy se stává,

jsa na vždy poraněn po Tobě steskem.

A podlé nechť přijdou později chvíle,

kdy hotov je hrdost svou prodat

za plebejců klamně zlacenou rozkoš,

přec nikdy více již v celém svém žití

se osudného nezbaví daru,

jejž Ty’s mu svým pohledem dala. –