Musí.

By Adolf Heyduk

Slunéčko skrývá se

za sivé mraky,

zapadá, zapadá –

mládí mé taky;

hlava juž prokvétá.

ňádro se dusí –

srdce mé ze světa

nechce, a musí. –

Musí! zda pomůže

polibek jara,

štěp-li s půl umrzne,

s půl bleskem zhárá,

v jíní kdy změní se

vlas někdy rusý

a kštice opadať

nechce, a musí?