Musí.
By Adolf Heyduk
Slunéčko skrývá se
za sivé mraky,
zapadá, zapadá –
mládí mé taky;
hlava juž prokvétá.
ňádro se dusí –
srdce mé ze světa
nechce, a musí. –
Musí! zda pomůže
polibek jara,
štěp-li s půl umrzne,
s půl bleskem zhárá,
v jíní kdy změní se
vlas někdy rusý
a kštice opadať
nechce, a musí?