Musím!

Sta poupat z duše mé zas ku světlu se dere,

sta hvězd zas prokmitá v noc mojí dumy šeré,

sta trylků slavičích v mém mrtvém srdci zpívá,

sta rosných lilijí tam plným květem kývá

nad močál snů a tuch, a nechť vše v sobě dusím,

já vyzpívat je musím;

vše duše poupata rozdechnout musím v růže,

vše hvězdy shrnouti v glorii k sobě úže,

vše trylky v akkord stkát a jednu harmonii,

vše lilje v kytku vplést... A to zvu poesii.