Muška zlatohlavá.

By Josef Vlastimil Kamarýt

Z háje muška zlatohlavá

V pokojík mi vletěla,

Posádky tu hledala,

Okolo mě plesala,

Aj, než sem se čemu nadál –

Na obrázku Julinčinu seděla.

Sedělať jí na ustičkách,

Nachem celá hořela,

Spíle si ji sehnala.

Smutně ona létala.

A hle, jedva sem se nadál –

Na obrázku Julinčinu seděla.

Sedělať jí na ňádérkách,

V bělotě se stříbřila.

Spíle si ji sehnala;

Bžučíc jako plakala,

Že jí slasti není přáno;

Matným letem po pokoji bloudila.

Bludná letko! tam si sedni

Na líbou tu kytinku;

Na krásoty Pafie;

Nebo na ty Grácie.

Ale muška zlatohlavá –

Julinčinu zakochala tvářinku.

Aj, aj, muško velechytrá!

Kdož tě učil voliti?

Pobuď tu na trůnu jen!

Jeť mi ze sta vyvolen;

Až tam přiletím k Julince,

Budu sám se v lepotách těch blažiti.