Muž vždycky odchází...

Muž vždycky odchází od matky, od milenky

svůj osud vyhledat a za osudem jít,

u děla, soustruhu, či nad obrubou sklenky,

u stolku psacího, či kde mu dáno mřít.

Muž vždycky odchází – a to je jeho chvilka,

nežli se rozhlédne a nežli sbohem dá:

to ostatní je těžká násobilka

a souhrn – fraška nebo balada.

Muž vždycky odchází, Lachesis niti souká

s umdlenou tváří staré sudičky;

muž vždycky odchází – v kolébce dítě brouká

a ten, kdo zůstává, mne slzu pod víčky.