My svět svůj máme!

Z nás každý vlastní svět svůj máme,

v něm živi jsme i umíráme;

když zloba cizá nám jej ruší,

zaň v boj se dáme s tělem, s duší.

A v světě tom je každý pánem,

ne tyranův, on svým je manem;

tu králem je a z trůnu vládne,

a nepodá se moci žádné.

Ten svět, jejž před oči vám kladu,

ten není jako svět váš z hradů;

jej dávno již, vy despotové,

by ztekli vaši katanové!

Ten svět – toť ducha mocná říše,

tak rozsáhlá jak nebes výše,

tak volná jako ptáče v zpěvu,

a plna luzných, rajských zjevů.

I mocna v ní tak ducha ruka,

že pod ní stavba věků puká;

a dílům žásným, co on tvoří,

se v prachu bídní tmáři koří!