MÝM NEPŘÁTELŮM.

Už moc vás leží v řadě mrtvých

a noví zase vstáváte –

nestačím ani hlavy stínat

té hydře, sani hlavaté.

Jed vašich pomluv stále stříká,

vždy dost je těch, kdož věří vám,

jeden se halí ve svůj úřad

a druhý troufá šedinám.

Leč marná snaha! Já jsem Boží!

Co jsem, co chci, kam mířím, vím.

A ve svých nářcích, epigramech

vám všechněm pomník postavím.

Čím jste se na mně provinili,

to všechno v postrach zkamení

a bude čníti na mém hrobě

jak vítězovo znamení!