Myšlenka je mně modlitbou,

By Fanda Šimková-Uzlová

Myšlenka je mně modlitbou,

mou prací

a mým světlem,

mou nadějí,

mým útulkem,

mou vzpomínkou,

mým teplem.

Co je mi platno, že slábnu a padám,

pláčem že odtekou poslední síly,

že jako chudobka v jaru zlém zvadám

a že mně v mozku to honí se, šílí.

Kdybych i zhynula, nezhynou žaly,

smrtí mou neumře zloba a rány.