MYŠLÉNKA.

By Josef Václav Sládek

VLHCE, bílo

hvězdné světlo

na zem slétlo

v samotě kde poupě snilo,

ale ještě nerozkvetlo.

Jak se třese

brva zraku,

polo v mraku

světlý sen když čela tkne se,

tak se květ chvěl do soumraku.

Noc šla jasná;

lidé spali.

Pro ně v dáli

světlem nebes, rosou země

rozvil se květ dokonalý.