Myšlénka.

Kdo myslí, vím, ten ještě mudrc není,

však pouze myslit, jest juž vykoupení.

Ať třeba blud nás při tom lapí v sítě;

před tajem věčným jest i mudrc dítě,

toť studny kámen, který nenazvedne,

toť záclony stín, který neprohlédne,

toť žernov, který kruší nás a drtí.

To všecko duch ví, nad kraterem smrti

jenž chví se, když na dvéře taje buší.

Nechť pravdu nezví – v myšlénce ji tuší.