MYTHUS

Lidem mythus milujícím za to míti sluší,

že jest nadán každý kámen skrytou vlastní duší

od nikoho nezbádanou, pouze v snění čirém

uvedenou v kontakt pevný s celým všehomírem.

Lidé mythus milující vidí též a cítí

v každém stromu zpodobněné těžké lidské žití

od počátku do skončení, od kolébky k rovu

ve stu různých metamorfos duši tuto znovu.

Lidé mythus milující zrozeni jsou k tomu,

mračné báje komponovat ze šelestu stromů,

poslouchati se vznícením hukot lesem hnaný,

rozléhavá preludia hraná na varhany.

Lidé mythus milující mohou v chladném mechu

slyšet k zemi přichýleni ohlas vlastních vzdechů,

který se zdá od pravěků naplňovat zemi.

Za jedno jest srdce země s tvory svými všemi.