MÝTINA V SLUNCI.

Slunce pálí na mýtinu,

mladé smrčí silně voní,

nad metlicí, nad travami

zlatí motýli se honí.

Sosen kmeny zbylé v mlází

v slunci zlatorudě planou,

kapky pryskyřice po nich

jako slzy štěstí kanou.

A teď jako výkřik štěstí

nad mýtinou, nade strání

do daleka zazvučelo

kukaččino zavolání.