Mžik a věčnost ve mně!

By Josef Holý

Mžik a věčnost ve mně!

Dohořelo nebe,

dohořela země,

sešel celý vesmír

s hvězdičkami ke mně.

Jak dva druzi dávní

objímali jsme se,

jak milenci v lese

my se zpovídali.

Na prsa mě vinul,

chvilku z kolotoku

odpočinul.

Odešel mi světlem ranním,

stýská se mi,

půjdu za ním.