MŽIVÝ DEN.

Podivně truchlivý mživý den

se stromů pomalu sprchává listí,

do oken, smutně dnes do oken

večerní vítr hvízdá a svistí.

Večer se zvolna ukládá

k noci, v tmách rozhoupal večerní zvony,

všecko to kolem upadá

v jakési šedivé, šedivé tony.

Rekruty vidím nyní v snech,

podkůvky vrážejí do vlhké země

v zamlklých, rozmoklých lukách těch.

K radosti kaprálů duní to temně,

pochody, pochody zasedlou mhou,

v kalhotách barevných obránci jdou – –