N. XIII. Na Otce.

By Jakub Jan Ryba

Bůh, jenž mne vám, milé dítky,

Za věrného Otce dal,

Velí, bych své tělo zemi,

Ducha pak Mu odevzdal.

Vemte při tom loučení

Toto ponaučení!

Boha v srdcy, v mysli mějte,

Bůh buď jedinký váš cýl:

Plňte všecko nejochotněj,

V čem vás Krystus vyučil!

V slovech, v skutcých, v myšlení

Panuj Jeho učení!!!

Zákon nejvyššího Boha

Naplní vás Moudrostí,

Kteráž srdce, též y ducha

Sdaří stálou radostí.

Tať jen dá vám důstojnost,

S té vám skvěte spokojnost.

Střídmí buďte! – tím jen zdraví,

Dlouhověcý budete:

Pilností a věrnou pracý

Všudy chleba najdete.

Dobrou pověst hleďte mít: –

Příliš po cti nedychtit!

Mocnářovi, též své Vlasti

Pevnou věrnost chovejte!

Všecko, co vám Vrchnost velí,

Snážně, rádi konejte!

K zvelebení obce své

Pomáhejte poctivě!

V vašem s lidmi obcování

Panuj láska – poctivost;

Vzdal se od vás hněv a závist,

Po zlém zysku dychtivost!

Spravedlivě smejšlete,

Tím jen lásky najdete!

Ctěte starce vší cti hodné,

Volně slyšte učení,

Jenž vám věrně předkládají,

Jak jim dalo skušení;

Kdo sy starých nevšímá,

Jen sy štěstí odjímá.

Milé dítky! Tím zde končím

Všecko napomínání.

Dobře vám buď! – ó můj Bože!

Dítkám mým dej žehnání,

By se ctnosti oddaly,

V lásce k tobě skonaly!