Na adressu A. K.

Tys nové barvy do mé duše vnesla

ztemnělé, krycí, černě náladové,

a v obzor můj jsi vzkřikla nová hesla

zdušených tónů, jak je zřeli Snové

zbarveni krvavě.

Bolest Tvých očí temná, beznadějná

hledala marný klid v úsměvech dálek.

Ten pohled Tvůj mne vždycky tolik zalek!

(K obzorům modrým táhla ptáků hejna,

kteří se nevrací.)

Stoupala z očí vůně otrávená,

jak výdech blínem spilých, smutných zahrad.

V mou bílou duši nanesla Tvá „žena“

bohaté kapky přidušelých nálad,

tak černě zdušených – –