Na bílé pláni sněhové

By Emanuel Züngel

Na bílé pláni sněhové

nekvete žádný kvíteček,

a já přec Vám dnes přináším,

rodiče drazí, věneček.

Ty kvítky, z nichž je uvitý,

neodkvetou a nevadnou

a jejich krása krásnější

nad jarní růži převnadnou.

A nade všecky kvítečky

květ jeden skví se – láska má,

co citem úcty, vděčnosti

v mladistvém srdci plápolá,

Ó, přijmětež ten dáreček,

nejhezčí srdce kvíteček,

oblažte láskou duši mou,

ať žijem dobu blaženou.