Na Blanduskou studénku, z III. knihy oda 13.

Nad sklo jasně se stkvíš; studénko Blanduská

Vzácných hodna jsy vín, květinek voňavých:

Zejtra nabudeš kozle,

Jehož čelo již rohatí,

Jevíc bujnost y boj, zkouše již souboje.

Marně však, neboť tvé prameny studené

Musý pokropit krví

Bravu milenec bujného.

Žhavý Syrya běh vedrem a plameny

Nedostíhne tě; ty občerstvení libé

Volům umdleným od jha

Přeješ, bravu y plachému.

Budeš znamenitá, jak jiné studénky,

Zpěv o svídě můj zní, jenž se pne u dutých

Jeskyň, tvé odkud tekou

Proudy líbezně šustícý.