NA BOJIŠTI.

A k tomu bylo třeba krve proudů,

ran děl a pušek, zrady, lsti a soudů,

vsí požárův a udupaných lánů,

mrch na tisíce, děsu z noci k ránu.

Slz moře, stonů, kvílení v těl změti,

sta puklých srdcí, osiřelých dětí,

běd moru, hladu, žalu nad vše žaly:

by posléz lidé vedle lidí spali!

By vedle sebe na prosáklé pláni

tu spali tiše až do z mrtvých vstání,

a pak snad chytí, vstávajíce z rovů,

své zbraně zas a počnou bít se znovu.