„Na časy!”

Noc letní je a dusná,

zatažen západ v mrak,

jen někdy se zablýskne na plano,

jak bájný by letěl drak.

Tak také v mnohých duších.

Tam blýská se a tmí,

v nich daleký mrak jak tucha zlá

se rozrůstá nad zemí.

Ach, dojde-li to k bouři,

to bude trampoty!

Jeť pařezů v světě prohnilých

a zlacené nicoty.

Je ticho u nás, ticho,

však v dálce, tam to řádí!

„To blýská se na časy!“ rolník dí,

a mne to tam v dálku svádí.

Smích bezstarostný hlučí

z hospody v noční klid:

tam v taroky bujaře hrají,

smích šťastný tam slyšíš hřmít.