NA CESTU

By Věra Vášová

Poslední krev svou srdce vyronilo

a poslední svou zazpívalo píseň,

svou mincí poslední o kámen zazvonilo

a odešlo jak chudý tulák v dálku.

„Dát nic už nemohu, k čemu bych u vás bylo?

Teď nechte mne, jsem jenom žebrák Boží.

Půjdu si vyprosit na cesty, mezi hloží,

pod hvězdnou oblohou co pro mne ještě zbylo.“