Na Dantea.

Tys „nový život“ vdechl v poesii,

Tys „božskou“ s námi zahrál „komedii“,

Tys „očistcem“ nás uved’ v světlo „ráje“,

že nevíme, zda pravda vše či báje,

jen na mne bídné neštěstí se smeklo,

když z „milostné“ se vrátiv „hostiny“,

to z rána bylo ve tři hodiny –

měl s „Beatricí“ svou já doma peklo!