Na družné shledání.

Nůž, bratři! číši zpěněnou

připíjím v rozloučenou vám,

a kráčím cestou určenou

bez přátel, lásky, sám a sám.

Leč navrátím-li se zas zpět,

pak připit vám chci a zapět:

„Na družné shledání!“

Čas před žitím tak utíká

jak před zlosynem zoufalosť,

den zlatý stan mu odmyká

a noc ze třtiny staví most;

možná-li rychle následuj,

já volám, zvedna pohár svůj:

„Na družné shledání!“

Jak rád bych prodlel s vámi dýl,

leč plachý každý oblak jest,

a za bouřných on větrů sil

musí si své slzy v dálku nést;

když mocný blesk jej proniká –

aj oko, číš mi přetýká:

„Na družné shledání!“