Na hoře Moria.

Útlý jinoch klečí na oltáři,

Polonahý, svázané má ruce,

tak jak odsouzenec k trapné muce –

oko mladce lásky ohněm září.

Vedle stařec s věrou v mužné tváři

ostrou ocel třímá v pevné ruce,

a ač srdce jeho bouří prudce,

rozkaz splnit ruka již se tváří.

Když však vznese zraky snivé vzhůru,

zraky plné tiché poslušnosti,

slova slyší posla s nebes kůru:

„Zadrž, zadrž – zkušena již dosti

láska, oddanosť tvá, milý synu!

Zlíbilo se v tobě Hospodinu.“