NA HŘBITOVĚ

Dlím na hřbitově,

u hrobu.

Ta něžná bytost.

Co v ní žilo

byla láska.

Vzpomínám.

A v duchu kráčím k domku

na úpatí chlumu;

otevírám známé dveře –

Úder blesku!...

Vroucně skláním se k rovu,

abych učinil kříž.

Mé srdce vzlyká.

Hvězdy!

Zem’ je očistcem naším.