Na hřbitově.

Lehce, tiše na hroby

Větérkové vějí,

Tu, kde prázdni poroby

Dávní bratří spějí.

Ach, jim nezní čarný hlas

Milostného ptence,

Zovoucího v pozdní čas

Jinocha k milence.

Svár i mrzké rozbroje

Tady oněmějí:

Neb zde v místě pokoje

Všecky vášně spějí.

Bratří v Pánu zesnulí!

Jak jste sladce snili,

Anť se zámky sesuly,

Jež ste v větru zdili! –

Mne zklamala naděje

Se vším světem vnadným; –

Kýž též větřík zavěje

Nad mým hrobem chladným!