Na hrob Josefa U...

By Josef Václav Frič

Jen chvíli v pravdě žít mi bylo přáno,

když v mládí mém i vlasti vzešlo ráno;

žel bůh! jen pošmurný nám nastal den,

tak že jsem žil – ach, mrtvý život jen!

Jak sladce v mateřské teď půdě budu spáti,

vlast má když přestane živých se hrobem zváti.