NA HROBĚ OTCOVĚ

Po letech jsem se vrátil sem,

po mnohých cestách bludných,

po pohřbu ideálů všech

a snů svých mladě cudných.

A zde na chudém místě tom,

na otce mého hrobě

mně náhle je, jak hřích by spad’,

jak bych byl bílé robě.

A stojím s rukou sepjatou

a chvějícíma rtoma,

v tom cizím světě blud a chlad –

zde v teple jsem a doma!