Na jaře.

Kdo to asi musil býti,

Co udělal krásné kvítí:

Modré, žluté, bílé, červené,

A všelijak pěkně barvené?

V sadě, v poli pusto bylo,

Než jak se to proměnilo!

Kdo to do zahrady, do pole

Nasázel ty kvítky rozmilé?

Kdo nalil tu čerstvou šťávu

Do kořínků i v tu trávu?

Kdo nalívá ráno rosu v ně,

A vysílá slunce plamenné?

Kdo to asi může býti,

Co dal vůni tomu kvítí,

Že se velcí, malí radují,

A ty hezké kvítky milují?

Kdo to jest a kdo to může

Dělat fialky a růže?

Bůh to jest, to vedlé moci Své

Stvořil rozmilé to kvítí vše.