NA JAŘE.

Nad Moravou střemcha bílá

vonné kvítí rozestýlá,

jak je dobře v trávě!

V hlavách kvítí, v nohách kvítí,

z dola vlny v slunku svítí,

s hora ptáče šveholí ti:

Tu je sladko spáť a sníti

jak na Boží slávě!

V trávu člověk hlavu složí,

zapomíná muk a hloží,

zapomíná sebe!

Zapomíná, oč se souží,

zapomíná, po čem touží,

dušičku i oko hrouží

v modromodré nebe...