Na jaře.

Šíré stráně, černá pole,

poslední sníh v záhonu,

již ta bělorouchá zima

ve truchlivém ve skonu.

Pošeptával vítr lesům,

že jde jara sluníčko;

tráva v dole v naslouchání

povykoukla maličko.

Dýchal vítr na haluze

stydlé dubu u lesa:

Netruchli ty stará hlavo,

modrají se nebesa.

Odlož listí, upomínky

na to, co již zmizelo,

přijde radosť, slunce s písní,

věnec vloží na čelo.