Na jaře.

Mladé, svěží, jarní luhy,

že vás nelze obejmout!

Kéž tě mohu, nebe modré,

k svému srdci přivinout.

Vroucně líbám každé stéblo,

každou novou ratolest:

mně tak slastně, blaze, volno

jako ptáku v letu jest.

Vějte, vánky milodeché,

horami a údolím,

zpívej jarní, bodré ptáče,

já tvé písni rozumím.

Moje srdce plesá, jásá,

a v mé hlavě zvuků jest

co poupátek v mladém háji,

co na nebi zlatých hvězd.

Slunce líbá líce moje,

větřík hraje s kadeří,

a mé oko s citem blahým

spočívá tam na keři.

Málo neděl, co byl pokryt

sněhem bílým, studeným,

teď se oděl hávem novým,

jarním, bujným zelením.

Málo neděl, co v mém srdci

pusto, chlad a zima jen,

a teď slunce, nebe, hvězdy,

blahý, krásný jarní sen.