NA LODI (IV Jaké jitro! Růžová mha)

Jaké jitro! Růžová mha

klesla v chvějící se moře,

nade krajem horizontu

slunce oko otvírá.

Od slunce až k přídi lodi

široká se táhne cesta,

vlnící se, blýskající,

až to v očích přechází.

Jako proud zlatého písku

lil by se tam, hrá to, výská,

Hallelujah lesklé krve

přelámaných paprsků.

Jinak moře pláň je tmavá

jako zelenavý mramor,

roztříštěné pěny vlnek

nádherně jej žilkují.