NA LODI (VIII Rackové se těžce klátí)

Rackové se těžce klátí

nad zvlněnou brázdou lodi –

tak jdou s námi od Oděssy,

bědní, mořští žebráci.

Drobný Řek s protivným smíchem

hází s lodi vytrvale

pecky oliv, slupky dýní,

pomačkané papíry,

dva, tři z racků vždy jak střely

padnou do vln... vzletí vzhůru

a zoufale jaksi pouští

marnou kořist z zobáků...

Pak zas letí... Šedá křídla

těžce švihají se vzduchem,

rudé nožky přitaženy

těsně k bříšku, oči ty

bledé žebrácké ty oči

upřeny jsou v šumné vlny...

a ten Řek můj vytrvale

hází tam vše možné dál.