NA LYŽÍCH

Z modra a stříbra je ulit den,

hlaholí slunce a sníh –

stříbrný lese, stříbrný lese,

až k oblakům jsi mne zdvih'!

Nad lesem nebe čekankou kvete,

hlas ticha slyš vlající,

přede mnou, nad mnou vítr letí,

u rtů má polnici.

Mé lyže sviští, mé lyže se smějí,

les zvučí jak stříbrný šíp,

srdce a lyže se předhánějí:

„Chyť si mne, větře, chyť!“

Šílená jízda mi bere dech,

jak rychlík letím, jak pták,

tvář má je žhavá a srdce mé smělé –

doletím? Předstihnu mrak?

Padají slunci růže s dlaní,

na sněhu večer krvácí.

Modlím se: „Dej, ať jsou statečni v boji

tví, živote, vojáci!“