Na malých rtech.

Na malých rtech – můj Bože! co vše leží

na malých rtech?

Ať bouřlivo, ať sněží se a sněží

kol z mraků všech,

přec vždy je květ a slunce bez ustání

a žert a smích a zpěv a cukrování

na malých rtech.

Na malých rtech svůj lék jsem měl i sílu,

na malých rtech;

co nedala mi růže plná pylu

ni viol dech,

to dal mi rázem v něžné jemném tknutí

ten diblík čarovný, jenž divy kutí

na malých rtech.

Na malých rtech mé rozkvétalo štěstí,

na malých rtech,

Bůh jimi nadšení mi k zpěvné zvěsti

do srdce vdech’;

a posud celé srdce mé jak kdysi,

a všechen život můj i bytost visí

na malých rtech,

na dcerušky mé rtech! –