Na mezi vonné.

Na mezi vonné

co se tam nítí

mateří doušky,

drobného kvítí!

To jako v nitro,

v srdéčko mladé,

květů kdy lásky

plno se klade. –

Mnohdy však květ, co

na mezi klíčí,

nerudné kroky

zašlapou, zničí.

Jako tu lásku

rozkvetlou v duši

ušlape zloba

krutá a zkruší.

Srdce to mladé

smrtí pak dlouhou

vadne a hyne –

žalem a touhou,