Na mezi.

Na mezi se zástup malý

– drobotina dětská – válí,

smích a jásot z hrdel zvoní.

Ale náhle jak by do ní

kouzelná se vlila síla,

v klubíčko se mládež svila,

mír a jásot prchly rázem:

hned se vzchopí, hned zas na zem

padají a v pádu mnohý

vysoko své zdvihá nohy,

souseda se za šos chytá,

a již s vlasem se mu splítá

vítězova ruka malá...

Bouře dlouho netrvala,

mír a klid se vrátil brzy;

na tvářičkách ještě slzy,

ale z oček skotačivá

veselosť se opět dívá.

Žehnám vám, vy děti zlaté!

Kéž jen nikdy nepoznáte

sváru, v národů jenž těle

rakovinou věky celé

šíří se, je ničí, tráví...

České děti, buďte zdrávy!